Lidský zrak je ve skutečnosti jiný, než se většina lidí domívá. Původní data, které vytváří naše oči jsou velmi odlišná od toho, jak nám je poté mozek interpretuje a tedy jak si myslíme, že vidíme. Obrázek níže vizualizuje „čistá data“ odproštěná od „postprodukční“ úpravy naším mozkem.

Na obrázku si lze povšimnout několika výrazných nedokonalostí:

1. Obraz je zrcadlově otočený horizontálně i vertikálně. Každé dítě po narození vidí takto, ale časem se mozek naučí obraz obrátit. Tento efekt může také velmi vzácně nastat po požití disociativních halucinogenů.
2. Obraz je vyjádřen pro každé oko samostatně - pouze mozek ho spojuje do jednoho obrazu.
3. Obraz je ostrý jen v malé části uprostřed a směrem ke stranám se rozostřuje.
4. Obraz je nejvíce barevný v malé části uprostřed a směrem ke stranám ztrácí saturaci. Je to způsobeno vysokým počtem čípků ve středu oka, který se směrem od středu rapidně snižuje. V každém oku je jedna černá tečka - takzvaný slepý bod (odborně scotoma). V této části oka se nenacházejí žádné čípky ani tyčinky, protože je zde umístěný oční nerv. Mozek tyto slepá místa běžně vyplňuje informacemi z druhého oka.
5. Přímé linie jsou lehce deformovány do oblouků jakoby efektem rybího oka nebo širokoúhlým objektivem fotoaparátu. Mozek se snaží tyto linie narovnat, ale jedná se o pouhou iluzi.
6. V zorném poli je viditelný i nos, který mozek běžně filtruje.

Při své klauzurní práci z druhého ročníku oboru multimediální tvorby z předmětu animace na Odborné škole obchodu, užitého umění a designu jsem vytvořil video simulující různé zajímavé oční poruchy: