Vytvořil jsem jednoduchý program, kterému lze zadat jeden nebo více adresářů. Všechny je prohledá včetně jejich podadresářů a když narazí na nějaký obrázek (obrázkem zde myslím soubor, který končí příponou .jpg, .jpeg, .png, .tif, .tiff), jeho cestu přidá do množiny všech obrázků. Po dokončení prohledávání z nich vybere pouze jeden obrázek a ten zobrazí.
Ke svému počítači jsem následně připojil všechny harddisky se zálohami fotografií, které jsem během života nasbíral (nyní obsahují přes 91 000 fotografií). Všechny harddisky jsem pak nastavil jako výchozí adresáře, ze kterých program vybírá obrázky. Z praktických důvodů bylo nezbytné zakázat výběr z některých adresářů, protože některé obsahovaly pouze data programů, jako např. jejich ikony. Po stisknutí klávesy ENTER program vybral náhodnou fotografii z mého života. Po opětovném stisknutí ENTER vybral program další fotografii, atd.…
Z náhodně vybraných obrázků jsem vytvořil několik sérií, které na sebe navazovaly. Každá série začíná náhodným výběrem obrázku a pokračuje v náhodném vybírání dalších obrázků, dokud nenarazí na nějaký, který nechci zveřejnit. Tento poslední obrázek je v sérii prezentován rozostřený.
Zajímalo mě, jaké fotografie způsobí ukončení sérií a proč. Ve většině případech to pro moje překvapení ukončila obava o soukromí ostatních lidí. V jiných případech to zase ukončily fotografie pracovních dokumentů, domovy ostatních lidí a můj vlastní domov, atd..
Tímto projektem jsem zjistil, jak moc jsou hranice mého soukromí mlžné, pokud vůbec nějaké jsou. V určitém momentu jsem se ale musel rozhodnout, zda fotografii zveřejnit či nikoliv. Tato volba byla ale většinou dost složitá a nejednoznačná.
série 1:
